Jmelí - nať

Stačí jedno slovo a hned víte, jestli hovoříte s milovníkem geniálního badatele Cimrmana nebo ne. Tak schválně - jmelí! Kromě legendární scény ze hry Afrika aneb Češi mezi domorodci máme jmelí spojené víceméně jen s vánočním časem. A (opět slovy Járy Cimrmana) není to málo, Antone Pavloviči?

Rozhodně ano, jmelí nabízí zdravotní benefity po celý rok:

• je užitečný pomocník při zbavení se otravného chrápání,

• doporučuje se osobám trpícím epilepsií, diabetem a žloutenkou,

• snižuje krevní tlak a upravuje srdeční arytmii,

• pomáhá při artritidě,

• může být využito jako doplněk v boji s rakovinou,

• posiluje kosti a zuby,

• upravuje menstruační potíže, vyvolává kontrakce a urychluje zastavení poporodního krvácení,

• tlumí bolest hlavy,

• zlepšuje krevní oběh.

Jmelí je cizopasník rostoucí v korunách stromů jako poloparazitický keř. Málokdo si jej představí jako léčivku, přestože se o jeho účincích ví již od dob antického Řecka. Keltští Druidové považovali jmelí dokonce za posvátné. Dnes se jeho všeobecně známá symbolika často omezuje jen na tradiční polibek pod zavěšenou větvičkou, ale to je škoda.

U nás najdete pouze jmelí bílé, ale celosvětově se vyskytuje mnohem více druhů.

Veskrze se jedná o větvičky s protichůdnými lístky, které svírají drobnou bobulku. Původ má v Evropě a na americkém kontinentě, avšak své jméno si vybudoval i v tradiční lidové čínské medicíně.

Ze jmelí se odpradávna vyráběly tinktury či se usušené listy a plody přidávaly do čajových směsí. Nejinak je tomu i dnes, ovšem speciálně v čajích najdete jen jeho stopové množství. Je to z důvodu prevence požití vyšších dávek. Jmelí je totiž při nadměrné konzumaci toxické a může vést i k otravě organismu. Proto při přípravě nálevů dodržujte doporučené dávkování. Zcela by se ho ovšem měly vyvarovat těhotné ženy, které se ještě nechystají na porod, a kojící matky.