Hořec - kořen

Jak už název napovídá, na jazyku se hořec rozplývat nebude. To mu ale nezabrání v tom, aby prospěl Vašemu zdraví. Tato vytrvalá bylina původem z jižní a střední Evropy se zabydlela i u nás, tak by byla škoda toho nevyužít.

Balení: 50 g

Výrobce: ManuTea

Země původu: EU

140,00 Kč

Má-li nějaká rostlina v přírodní medicíně neochvějné místo již po dobu 2000 let, pak o jejím přínosu pro naše zdraví nemůže být sporu. Tím spíše, když se na tom shodnou evropské babky kořenářky i znalci tradičního čínského léčitelství a ájurvédské nauky.

A to je případ hořce žlutého:

  • působí zázračně na naše zažívání,
  • podporuje chuť k jídlu,
  • chrání žaludek, játra a žlučník ,
  • pomáhá organismu se vyrovnat se škodlivým vnitřním stresem způsobeným např. chronickým onemocněním,
  • tlumí bolest a urychluje hojení ran,
  • bojuje proti infekcím a zánětům,
  • povzbuzuje mysl,
  • zlepšuje krevní oběh,
  • potlačuje křeče a migrény.

Hořec žlutý, latinsky Gentiana lutea, dává přednost vyšším nadmořským výškám. Roste na horských loukách po celé střední a jižní Evropě a dále také v Severní Americe a Číně. Jedná se o statnou a poměrně vysokou bylinu, která má jasně žluté rozčepýřené květy a velké listy s výraznou žilnatinou. Dříve se věřilo, že kořen hořce působí jako protijed při nejrůznějších otravách. I z toho důvodu se tak rychle uchytil i v Novém světě. Zde se jeho schopnosti využívaly pro tlumení negativních počátečních reakcí Evropanů na nadměrné užívání nově objeveného tabáku. Přestože tento účel postupně pominul, schopnost hořce srovnávat zažívání a bojovat proti neduhům trávicího ústrojí vešla do širokého povědomí. Již od dob středověku se tak vyráběly nejrůznější aperitivy a digestivy z jeho oddenku a dodnes je součástí několika značek likérů. V lidovém léčitelství ovšem převažovalo zpracování ve formě tinktury a odvaru. Kořen se sbíral pravidelně na podzim a následné pomalé sušení ještě umocnilo jeho vůni a specifickou hořkou chuť. Běžně stačí jeden až dva šálky nálevu denně po dobu maximálně osmi týdnů. Poté vždy radíme několikatýdenní přestávku. Těhotným a kojícím ženám doporučujeme nejdříve vše zkonzultovat s ošetřujícím lékařem.