Víte, jak vypadala nevěstina kytice za dob antického Řecka a Říma? Zapomeňte na lilie, kaly nebo růže, byl to hloh. V tehdejších časech se totiž věřilo, že zastrašuje zlé duchy. A asi na tom něco bylo, když je známý do dnešních dní.
Jen se teď spíš zaměřuje na neduhy těla:
-
je prospěšný při redukci hmotnosti a zrychluje metabolismus,
-
zabraňuje nežádoucímu ukládání cholesterolu,
-
obsahuje velké množství antioxidantů a zvyšuje obranyschopnost,
-
upravuje zažívání,
-
podporuje správné fungování srdce a srovnává krevní tlak,
-
usnadňuje usínání a prohlubuje spánek,
-
má pozitivní vliv na náš zrak,
-
snižuje pocity úzkosti,
-
hojí vyrážky a podráždění kůže.
Hloh je trnitý opadavý keř většího vzrůstu (někdy se uvádí strom). Doma byl původně v severní Evropě, ale postupně se rozrostl do dalších koutů mírného pásma. Běžně se tak vyskytuje volně i v našich končinách.
Jeho květy jsou růžové či bílé a k jejich rozpuku dochází v měsíci květnu. Z hlohu se využije pro léčebné účely téměř vše - listy, květy i plody. Ty připomínají svou barvou i tvarem šípky.
Všechny části rostliny se před zpracováním doporučuje usušit. Tento proces probíhá velmi pomalu ve stínu tak, aby zůstaly zachovány důležité látky.
Ať použijete z hlohu cokoliv, účinky jsou totožné. Nejčastějším způsobem konzumace je příprava nálevu, jehož chuť může být lehce nahořklá, ovšem v kombinaci s medem si nápoj vyladíte podle Vašich představ.